SPARTAKIÁDA
Spartakiáda byl v Československu název pro hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. První Spartakiády organizovala za první republiky levicová odnož dělnických tělovýchovných jednot. V totalitním Československu se konaly spartakiády od roku 1955, do roku 1985 a to pravidelně každých 5 let, mimo roku 1970.
Tradice spartakiád navazovala na Všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion. Pro každou spartakiádu byly, po vzoru Všesokolských sletů, složeny různé sestavy pro jednotlivé kategorie (například mladší či starší žáky či žákyně, dorostence a dorostenkyně, matky s dětmi, učňovskou či vysokoškolskou mládež, Svazarm, vojáky základní služby, rodiče s dětmi, muže, ženy atd.). Hudba byla většinou skládána přímo pro spartakiádu a tělocvičné skladby měly náročnou choreografii. Mnohé byly fyzicky komplikované a náročné.
Skladby pro nejmenší děti mívaly délku kolem 10 minut, náročnější skladby se délkou blížily 20 minutám. V Praze v době celostátní spartakiády pobývalo několik set tisíc lidí z celého Československa. Ti byli ubytováni zpravidla na školách po celé Praze a blízkém okolí, proto v Praze ve spartakiádních letech začínaly letní prázdniny o dva týdny dříve.
I. SPARTAKIÁDA 1955
První celostátní spartakiáda se konala dne 23.června 1955 a byla pojata jako vyvrcholení oslav desátého výročí osvobození Československa Rudou armádou. Součástí byly také lyžařské závody, šachové soutěže, štafetové přebory a přebory v zimních sportech. Konalo se 311 okresních a 28 krajských spartakiádních vystoupení. Sestávala se z 29 skladeb, na něž vystoupilo přes 1 690 000 cvičenců.
Pro cvičence bylo vyrobeno 900 000 tenisek, 600 000 tílek, stejný počet trenýrek a kalhot, 70 000 sukének. Na stadionu bylo celkem 65 šaten.
Nabídka zboží v Praze byla ve spartakiádních dnech obohacena o jinak nedostupnou nabídku exotického ovoce (banány, mandarinky) a uzenin, což zdůrazňovalo výjimečnost těchto dní. Šlo o jakousi ochutnávku komunistického ráje. Například Rudé právo se u příležitosti I. celostátní spartakiády pochlubilo, že podnik zahraničního obchodu mimořádně dovezl 80 tun pravého uherského salámu a z Rumunska nový typ italského konzumního salámu.
II. SPARTAKIÁDA 1960
II. celostátní spartakiáda proběhla v prvním roce platnosti nové Ústavy, která Československo prohlásila za socialistický stát. Přípravy byly zahájeny zapálením ohňů.
Strahovskému finále předcházelo 15 městských, 411 okrskových a okresních a 47 krajských spartakiád.
Strahovské vystoupení bylo rozděleno na Dny mládeže a Dny dospělých. Výuka na základních a středních školách byla ukončena již v polovině června 1960.
Nacvičeno bylo 17 hromadných skladeb, v nichž vystoupily cca 2 miliony cvičenců. Přímo na Strahově se vystoupení účastnilo přes 750 000 cvičenců a vystoupení zhlédlo více než 2 000 000 diváků.
Spartakiádních sportovních akcí se zúčastnilo jeden a půl miliónu soutěžících.
Na Malém strahovském stadionu se konaly Večery družby za účasti 6 zahraničních delegací. Všechna spartakiádní vystoupení sledoval prezident republiky Antonín Novotný.
III. SPARTAKIÁDA 1965
V roce 1965 strahovským vystoupením předcházelo 1485 veřejných a 424 okrskových a okresních spartakiádních vystoupení.
Na strahovském stadionu neslo první programové odpoledne název „Zpěv míru“, druhé pak „Vítězství patří nám“.
Nastupující silné poválečné ročníky „Benešových dětí“ přeplnily zejména vystoupení mužů (červené garibaldiovské tepláky, kecky a tričko „Vasil“). V hromadných skladbách vystoupilo přes 1 721 000 cvičenců.
Ještě na III. CS cvičila řada starých Sokolů, kteří měli na svých úborech ostentativně připevněny sokolské znaky XI. Všesokolského sletu z roku 1948. Přestože tehdy nácviky sledoval prezident republiky Antonín Novotný, nikdo z pořadatelů nevyzval k sejmutí tohoto Sokola ve vzletu.
IV. SPARTAKIÁDA 1975
IV. CS se původně měla konat v roce 1970. Byla ovšem zrušena, a to včetně okresních spartakiád. Místo ní se konaly jen místní „tělovýchovné slavnosti“. Hlavním důvodem byly obavy, že by se velká shromáždění mohla zvrhnout v protirežimní demonstrace.
V roce 1975 došlo ke změně názvu z Celostátní spartakiády na Československou spartakiádu.
Vystoupilo 180 tisíc cvičenců, kteří nacvičovali celkem 16 skladeb. Spartakiádě nepřálo počasí (déšť a chladno), zatímco východ republiky sužovala vedra (např. v Košicích naměřeno 30 stupňů Celsia ještě v 10 hodin večer).
V. SPARTAKIÁDA 1980
Symbolem Spartakiády v roce 1980 se tak stala neuvěřitelně zablácená mužská těla, úporně pokračující v původní sestavě. Na závěr jejich cvičení navíc vběhla mezi vojáky mladá děvčata s rudými prapory. Cvičilo se za zvuku revolučních písní jako Kupředu levá, Rudý prapor nebo To jsem já, svoboda mladá.
Nechybělo cvičení rodičů s dětmi a mladší žáci využívali švihadlo, míče a kroužky. S dvojkružími cvičili mladíci ve skladbě škol a Svazarmu. Muži se prezentovali suitou s chlapským názvem Zdraví – zdatnost.
Reportáž Rudého práva ze Spartakiády končila doslova extaticky: „Kupředu levá, soudruzi! Kupředu levá, občané naší krásné vlasti! Kupředu k novým zítřkům!“.
V roce 1980 dosáhly výdaje 637 milionů Kčs.
VI. SPARTAKIÁDA 1985
Svým způsobem legendární se stala zejména spartakiáda z roku 1985. Nejen proto, že byla vlivem pozdějších společenských a politických změn poslední. Proslavila ji zejména píseň Poupata, složená Michalem Davidem pro skladbu starších žákyň, jež si získala velkou popularitu. Temnou proslulost jí pak zajistilo řádění sériového vraha Jiřího Straky, jenž v Praze přepadal a vraždil mladé ženy a byl dopaden až krátce před spartakiádou. Získal přezdívku „spartakiádní vrah“.
Historie spartakiád skončila se zánikem komunistického režimu. I když nácvik na spartakiádu 1990 už běžel a mnozí lidé se na akci těšili, Strahov se už cvičenců nedočkal.
Zdroj: ČT, Český rozhlas, YouTube, archiv Retro muzeum Brno, FCB Retrománie a Retro poklady, Wikipedie