POCHOD PRAHA-PRČICE
Pochod Praha–Prčice je nejznámější organizovaný turistický a dálkový pochod v České republice. Na jeho založení se v roce 1966 podíleli Jiří Dvořák (hlavní redaktor časopisu Turista) a Ing. Karel Kulle s místním rodákem a sportovním propagátorem Stanislavem Ratajem. Trasu údajně inspirovala paní Běla Dvořáková. Ta prý zakladatelům pochodu, kteří marně hledali atraktivní cíl ve vzdálenosti kolem 70 kilometrů od Prahy tak, aby se trasa dala ujít za denního světla, řekla:
„Je čas na oběd, běžte s tím už do Prčic!"
První pochodníci se do malebné středočeské krajiny vydali 17. dubna roku 1966. Bylo jich 469. Pochod se obvykle koná třetí sobotu v květnu. Po zaplacení startovného obdrží účastník mapu pochodu, do níž po cestě na kontrolních bodech získává razítka. Kontroly jsou zapsány v průvodci pochodem. Na trase se nacházejí i kontroly tajné. Jako suvenýr obdrží každý došlý pochodník „Prčický škrpál“ a tatranku (od roku 2014 horalku). Od roku 1970 se počet tras postupně rozšiřoval a různě měnil. Od rekordních 24 v roce 1984, přes 9 tras v období útlumu v roce 1994, až k současnému počtu okolo dvacítky tras. Nejkratší, dětská trasa, měří obvykle 23 kilometrů a nejdelší trasa se startem v Praze pak mívá kolem 75 kilometrů. Největší účast, 35 732 turistů, byla zaznamenána v roce 1981. Počet účastníků i tras klesal po revoluci až do roku 1994, kdy se zúčastnilo pouhých 7 715 účastníků na devíti trasách. Od té doby se opět účast i počet tras zvyšují a v posledních letech na pochod vyráží kolem 20 000 účastníků.
V roce 2020 byl pochod z důvodu pandemie covidu-19 zrušen. 55. ročník je plánovaný na 15. května 2021.
PRČICKÝ ŠKRPÁL
Původním záměrem bylo pěšky překonat vzdálenost 100 tisíc loktů českých a první odměnou v cíli pochodu byla stužka. Později se jako odměny za dokončený pochod objevily botičky, které byly zpočátku kovové. Poprvé si je v roce 1973 odneslo 9 471 pochodníků.
První plastová botička byla suvenýrem na 12. ročníku v roce 1977. Botička, neboli škrpál, je už tradičním suvenýrem pro Pochod Praha - Prčice a je pořád stejná. Maximálně se mění nápisy, jinak se vždy její pojetí pojímá podle tradice. Lisují se po dvou, ale některé formy mohou být i vícenásobné. Během jednoho cyklu může stroj udělat od čtyř set až po šest set kusů.
Časový interval na výrobu jedné botičky se pohybuje od dvaceti vteřin do jedné minuty. Denně tak lze na stroji vyrobit přibližně dva tisíce kusů.
KNIHA 1966-2015
V roce 2015, u příležitosti 50. ročníku pochodu, vydal Klub českých turistů ve spolupráci s Národním muzeem knihu Taťány Součkové a Šárky Rámišové - Pochod Praha - Prčice (Padesát ročníků 1966–2015), která obsahuje velké množství archivních materiálů, dobových fotografií, zajímavostí, rekordů, vzpomínek pamětníků i úsměvných příběhů organizátorů. Nechybí ani nahlédnutí do historie turismu a dálkových pochodů u nás.
