ZLATÝ SLAVÍK 1962-1991
Nejočekávanější hudební akce roku, večer plný zábavy, muziky i zajímavých osobností. To všechno byl Zlatý slavík, anketa, v níž publikum hlasovalo pro své nejoblíbenější interprety.
Začalo to tak trochu z recese. Tehdejší redaktor časopisu Mladý svět, později jedna z výrazných tváří Divadla Járy Cimrmana, Ladislav Smoljak, přednesl na začátku 60. let na poradě svůj nápad oceňovat jednou ročně nejoblíbenější československé zpěváky. Trofejí se mělo stát pozlacené pískátko, zvané slavík (hračka, která se prodávala na pouti). První ročník proběhl na konci roku 1962 v 50. čísle Mladého světa. Každý hlasující měl do redakce zaslat seznam pěti nejoblíbenějších písniček a pěti interpretů za uplynulý rok. „Chtěli bychom se lépe seznámit s názory, zálibami a vkusem našich čtenářů", odůvodnili tehdy anketu, která dostala příznačný název Zlatý slavík, novináři. Tehdy nevyhrál Karel Gott, jak by se dalo čekat, ale Waldemar Matuška, coby nejoblíbenější zpěvák. Ve druhé kategorii zvítězila Láska nebeská od Suchého a Šlitra.
Od roku 1969, do pádu komunismu v roce 1989, byly jeho výsledky z politických důvodů údajně falšovány.
V průběhu let se měnily hodnocené kategorie. V letech 1962, 1963 a 1970 existovala společná kategorie zpěváků a zpěvaček. Kategorie píseň byla vyhlašována do roku 1968, kdy na druhém místě skončila „Modlitba pro Martu“.
Zlatý Slavík 1965
Zdroj: http://www.vondrackova.cz/cz
FENOMÉN GOTT
Zajímavý je v historii Zlatého i Českého Slavíka fenomén Karel Gott. Z čtyřiapadesáti ročníků jich vyhrál dvaačtyřicet.
První porážku zažil již v roce 1967, kdy zvítězil Waldemar Matuška. Ten se, mimochodem, v roce 1962, stal prvním Zlatým slavíkem. Větším překvapením ale bylo, když Gotta v osmdesátých letech porazili Miro Žbirka, Peter Nagy, Pavol Habera a dokonce třikrát za sebou Dalibor Janda.
Šokovaný Kája se tehdy nechal slyšet, že mu dvacet Slavíků stačí a dál už soutěžit nechce. To ale pravidla této soutěže neumožňovala. Později zase jeho vítěznou jízdu narušili Daniel Hůlka a Tomáš Klus.
RUDY KOVANDA
Díky tomu, že k umístění v první dvacítce stačilo jen několik málo tisíc hlasů, nebyl problém, aby mezi nejpopulárnější zpěváky pronikli i úplní outsideři a porazili mnohem známější interprety. A nebo se hodně, ostatně tak jako dnes, činili recesisté. Díky nim ve Zlatém slavíkovi například opakovaně bodoval známý herec z brněnského Divadla na provázku Ruda Kovanda /vlevo na fotografii/vedle Franta Kocourek). Podle zlých jazyků měl dokonce jednou porazit Karla Gotta.
To byla ovšem nevinná legrace v porovnání s tím, že v roce 1969 byly výsledky ankety tak zmanipulovány, že nemohla zvítězit Marta Kubišová. A podobně skončili Waldemar Matuška nebo Karel Kryl.
