MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL
„Skoč do mlékárny a kup tam…“ byl jeden ze základních mateřských pokynů, který mnozí z nás často slýchávali. Do ruky nám byla vtisknuta silonová či síťovaná taška a už jsme utíkali. Mlékárny bývaly místem, kde se, zejména na menších městech a vesnicích, shlukovali lidé a při postávání ve frontě probírali žhavé novinky. Pro mléko se nejdříve chodilo s konvičkou. Postupem času přišly lahve s barevnými hliníkovými víčky.
Plnotučné mělo fialový uzávěr, polotučné stříbrný a šlehané podmáslí mělo černý pruh. Do lahví se stáčelo jak mléko, tak smetana i jogurt. Ačkoliv v západní Evropě se již pyšnili tetrapakovými obaly, my jsme měli mléko v igelitových sáčcích. Ty byly většinou tak nedokonale vyrobené, že tekly. Mléko se v mnoha domácnostech převařovalo, protože podmínky při jeho uchovávání a prodeji nebyly vždy odpovídající.
Konkurenční boj mezi dodavateli až na výjimky neprobíhal. Jediná značka mléka bylo opravdu jen „mléko“, ať už jej vyráběl kdokoliv. Další položkou na nákupním seznamu bylo v každé domácnosti máslo. To se původně vyrábělo ze zakysané smetany, sladká chuť přišla později.
Z polotvrdých sýrů byly v Československu za socialismu k dispozici Eidam, Moravský bochník či Ementál.
V průběhu času se měnil jejich povrch – nejdříve sýry zrály pod vrstvou parafínu a člověk musel před konzumací oloupat vosk, později se objevily plastové folie.
Oblíbeným výrobkem byl tavený sýr, protože se dal rozetřít na pečivo. Tavených sýrů se u nás na prahu 80. let vyrábělo skoro osmdesát druhů. Stejně jako tvrdé a polotvrdé sýry se napříč republikou vyráběly i sýry dezertní. Populární byl Romadur, pivní sýr, Niva či dnešní Hermelín. A které mléčné výrobky jste si kupovali vy?
Chybí vám dnes některé?
PRIBINÁČEK
Dnešní výrobci mohou jen snít o reklamě, kterou ve své době udělal pro přibyslavskou Pribinu oblíbený dětský film Ať žijí duchové.
Sladký smetanový krém byl v Československu fenoménem. Kelímků krytých voskovanými papírovými zátkami nikdy nebylo dost.
Pribináček se vyráběl z tvarohu, smetany a chuťových přísad – vanilky, kakaa či ovocných džemů. Začaly se pro velkou oblibu objevovat Lipánky, Lakrumáčky, Smetánky, Ostraváčci či Sněžky – každá mlékárna pojmenovala krém podle svých představ.
POMAZÁNKOVÉ MÁSLO
Na počátku 70. let se trh potýkal s nedostatkem mléčného tuku a zároveň rostla poptávka po výrobku z másla, který by šel rozetřít na pečivo. Rozetřít máslo na chleba a neroztrhat ho při tom, to byl poměrně kumšt.
Pomazánkové máslo vzniklo v roce 1977 v Liberecké mlékárně (s nápadem přišel tamní inženýr Ladislav Forman), stalo se oblíbeným a výroba se poté díky velké poptávce přesunula i do dalších měst. Jihočeská Madeta vyrobila poslední pomazánková másla s tradičním názvem v únoru 2014.
JOVONKA
Dalším mléčným výrobkem, který byl za socialismu oblíbený, byl ovocný jogurt.
Ten je vynálezem pražské Radlické mlékárny. Vyráběl se pod značkou Jovo. Marmeláda se plnila nahoru na jogurt a měla funkci ochrany povrchu. Lahodu pak představovaly i jogurty krémové či smetanové.
Ta byla tehdy jedním ze špičkových mlékárenských podniků v Evropě a proslavila české jogurty daleko za hranicemi státu. Podle její receptury se ovocný jogurt vyráběl ve čtrnácti evropských zemích.
Zdroj: ČT, Český rozhlas, YouTube, archiv Retro muzeum Brno, FCB Retrománie a Retro poklady, Wikipedie