Počátky stavebnice Merkur sahají do roku 1920. Malý šroubovák však zpočátku nebyl třeba. Pět let sloužily jako spojovací články kovové háčky, až poté nastoupily šroubky s matkami a přišel i název Merkur. V té době ještě nebyla na světě momentálně nejoblíbenější stavebnice planety Lego. Dánska firma vznikla až v roce 1932.
Už na začátku Merkur vyráběl různé druhy stavebnic včetně elektrické Merkur Elektrus a také vláčky. A osud stavebnice byl snad ve všech dobách alespoň na chvíli nahnutý. V roce 1940 výrobu přerušil válečný nedostatek barevných kovů. Nadechl se znovu až po válce. Krátce poté přišlo znárodnění, ale ani to neznamenalo konec výroby. Naopak se zdůrazňoval původ hračky a v intencích socialistického inženýrství se hodila jako ideální nástroj pro technickou výchovu mládeže. Konec Merkuru hrozil i v 90. letech, kdy naštěstí podnik v likvidaci zachránil podnikatel Jaromír Kříž.
Merkur za komunismu vyvážel nejen do SSSR a spřízněných komunistických satelitů, ale například i do Dánska, Holandska, Španělska nebo Saúdské Arábie. Zajímavé je, že anglický návod stavebnici Merkur označoval jako systém „Meccano“, což je název konkurenční stavebnice stejnojmenné francouzské firmy. Stavebnice v dobách socialismu zlidověla a rostla. V roce 1965 se vyrábělo sedm druhů, v roce 1981 už 17 druhů včetně verze „elektro“. Krabic pro mladé montéry se v tomto roce prodalo celkem za sedm milionů Kčs. V minulosti i v současnosti se zdůrazňovalo, že Merkur není jen pouhou hračkou, ale pomáhá i ve škole jako technická pomůcka. Výroba Merkuru v prvních letech po sametové revoluci skomírala a nakonec na rok umřela. Podnik v likvidaci koupil strojní a textilní inženýr Jaromír Kříž. Výrobu přenesl do patnáct let prázdné a zdevastované budovy bývalé tkalcovny získané z restituce.
Stavebnici Merkur vynalezl v roce 1925 Jaroslav Vancl. Narodil se 31. července 1890 v Benátkách nad Jizerou, kde jeho otec vlastnil menší strojírenský podnik.
Panu Vanclovi, zakladateli slavné značky a vynálezci stavebnice Merkur, se komunisté v 50. letech odvděčili po svém – nejenže musel odevzdat továrnu a opustit byt, ale soud mu dokonce nařídil splatit všechny faktury za materiál, který si objednal ještě jako ředitel. To však z vlastních peněz nezvládl, tudíž si „dluh“ musel odsloužit. Až do svých 80 let tak pracoval jako soustružník ve své bývalé továrně.
Vynalézavý chemik Otto Wichterle si první přístroj na výrobu čoček sestavil z populární stanice Merkur, bylo to 23. dubna 1955. Pohánělo ho dynamo z jízdního kola, později motorek z gramofonu.
Na improvizovaném stroji odlil čtyři čočky, které nedráždily oči a za pár let se rozšířily do celého světa.
Díky úspěchu mohl Wichterle v bádání pokračovat a dostal tým spolupracovníků. V 60. letech následně zavedl techniku výroby čoček odstředivým litím. Tento postup výrazně snížil náklady na čočky a umožnil jejich masové rozšíření.
Muzeum stavebnice Merkur v Polici nad Metují se pyšní největší stavbou postavenou z Merkuru a zapsanou do Guinnessovy knihy rekordů.
Jde o Ocelové město (STAHLSTADT), jehož stavba je inspirována romány Julese Verna a úžasnou technikou 19. století. Její idea vznikala v duši stavitele už v padesátých letech minulého století.
Stavba města byla zahájena v roce 2000 a dokončena byla v roce 2016. Celé město se skládá z 80 tisíc šroubků, desítky kilogramů plechů, šroubků a matiček a váží téměř jednu tunu.