HRAČKY V ČSSR
Za zlatou éru hračkářského průmyslu je označován přelom 19. a 20. století. Holčičky dostávaly darem různé typy panenek, kuchyněk, nebo pokojíčků a dalších hraček, které mají děvčata připravit na budoucí úlohu hospodyněk a maminek. Pro chlapce se vyráběly hračky zaměřené technickým nebo vojenským směrem, např. vojáčci, autíčka nebo konstrukční stavebnice.
Význam dětské hračky se nesmí podceňovat. Jednak může hrát důležitou roli ve vývoji člověka, ale také se zapíše do čerstvé dětské paměti a zůstane tam celý život.
My všichni známe ten pocit, když vidíme předmět z našeho mládí, který nám připomene ony bezstarostné dny.
Panenky vyráběla firma Hamiro. Snad každá holčička toužila po „mrkačce“ nebo po „chodičce“. Dalo by se říci, že fenoménem 20. století mezi hračkami, se staly „plyšáci“. V Československu se výrobě medvídků věnovala přibližně od 50. let modřanská firma Hamiro. K hraní si na zaměstnání připadala v odvětví hraček velká pozornost. Kadeřnické potřeby, kuchyňky, telefony, obchůdky a podobné hračky vyráběla například firma Směr, Dubena, KDN, Chemoplast aj. Mechanické plechové hračky (plechová beruška, mandelinka nebo slepička) vyráběly zbrojovky (Brno, Vsetín). K historicky nejznámějším českým hračkám patří: Stavebnice Merkur, vyráběná od roku 1925, tahací kačer (získal hlavní cenu na Světové výstavě v roce 1958), plastové hračky vytvořené Libuší Niklovou, oranžová sklápěcí Tatra 148, Igráček, chodící panenky z Hamira Příbram, kočárky z Liberty a mnohé další.
Snem každého kluka byla určitě autodráha, holčičky si často přály kočárek s panenkou. Výběr nebyl veliký, a tak nebylo výjimkou, že všichni kluci měli totéž auto Tatra a holky stejné panenky. V 50. letech se realizovala důležitá událost. Účast Československa na Světové výstavě v Bruselu Expo 58´, kde československé hračky sehrály velkou roli. Ústředí exponátu Děti a loutky byl strom Československého loutkového filmu. Vedle hraček z plastu, zažívají svou renesanci stolní a společenské hry. Klasické hry, jako Člověče, nezlob se, šachy, dámu aj., doplňují hračky typu stolní hokej a fotbal s panáčky na pérku a kuličkou (IGRA, Chemoplast), dále společenské hry jako Utekla nám koza (SED Semily), Kloboučku hop, Smolíček pacholíček, Z pohádky do pohádky aj. Velkým výrobcem společenských her byla společnost Tofa.
RUBIKOVA KOSTKA
Kostka formátu 3×3×3 se stala hitem na přelomu 70. a 80. let 20. století, kdy byla vyráběna v milionových sériích a stala se nejprodávanějším produktem na Zemi. Vynalezl ji maďarský sochař a architekt Ernő Rubik 19. května 1974. Patent podal 30. ledna 1975.
Byla v nejrůznějších velikostech - od klasické až po miniaturní (používané jako přívěsek ke klíčům, ale funkční). Každý si hrál s kostkou, pořádaly se soutěže a dokonce mezinárodní šampionáty. Zvládnout sestavení kostky bylo něco jako malý IQ test.
LIBUŠE NIKLOVÁ
Libuše Niklová pracovala v 60. a 70. letech v podnicích Gumotex Břeclav a Fatra Napajedla. Tam se zpracovávaly návrhy na hračky, které měly původně sloužit jako vedlejší produkt výroby průmyslových částí.
Dnes ikonické tzv. harmonikové hračky, využily již hotový tvar, který měl funkční opodstatnění v průmyslovém provozu. Stejně invenčně přistupovala L. Niklová k dalším možnostem využití plastů (vedle pískacích postaviček je autorkou gumových panenek, nafukovacího slona, buvola, žirafy, atd.).
MAGICKÁ TABULKA
Magnetická tabulka byla takovým předchůdcem tabletu. Měla za úkol ukázat nový způsob malování a vytvářet malá umělecká díla.
Tato kreslící tabulka uměla divy! Stačilo se naučit ten správný grif. Měla velmi jednoduché ovládání, ale už složitější bylo vytváření obrazců. Kolečky vlevo a vpravo dole se malovalo a pokud se obrázek nepovedl, jednoduše se zatřepalo tabulkou a bylo.
Magickou tabulku GRAFO vyráběl od roku 1964 podnik Kovozávody Semily (vznik v roce 1959).
