TUZEX
Tuzex byla v dobách československého socialismu a dočasně ještě po Sametové revoluci síť obchodů, ve kterých se za valuty nebo tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo koupit zahraniční, zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici. Československé koruny nebyly přijímány. Název Tuzex bylo zkratkové slovo utvořené ze slov TUZemský EXport. Obchody sloužily k odčerpání zahraničních měn od obyvatelstva.
Hlavním předmětem podnikání Tuzexu byl (podle textu vyhlášky z roku 1970) tuzemský i zahraniční maloobchodní prodej zboží. Výrobky prodávané v Tuzexu byly dováženy buď prostřednictvím různých organizací pro zahraniční obchod nebo i napřímo. Tyto výrobky byly následně prodávány na území tehdejšího Československa za cizí měny – nebylo možné platit v Tuzexu československou korunou. Jako jediný směl přímo dovážet exkluzivní zahraniční výrobky a novinky. Tuzex měl také právo nabízet svůj sortiment ve vybraných provozovnách jiných podniků za předpokladu, že k tomu tyto podniky měly povolení od příslušného úředního orgánu.
VEKSLÁCI
Vekslák je slangové označení člověka, který se v socialistickém Československu věnoval nelegálnímu prodeji cizích měn (valut) nebo bonů. Z veksláků vzniklo po roce 1989 spousta podnikatelů.
Veksláci si dokázali běžně vydělat i mnohem více než desetinásobek průměrné měsíční mzdy. Jejich podnikání bylo ovšem trestné, hrozily jim trestné činy porušování o oběhu zboží ve styku s cizinou nebo ohrožení devizového hospodářství. Postihu za trestný čin příživnictví se bránili tím, že byli zaměstnáni např. jako noční hlídači.
DŽÍNY
Několik výrobků a značek dostupných v Tuzexu se na věky vepsalo do historie. Od roku 1968 se na prodejních pultech začaly objevovat první džíny. Jako první byly k dostání kusy od italské značky Rifle a velmi rychle se staly nejžádanějším typem oblečení mezi mladými.
Později se v Tuzexu začaly objevovat i další značky (např. Wildcat, HIS, Levi Strauss, Mustang a další), ale název "rifle" přetrval a i nyní se běžně používá jako synonymum pro džíny, přestože většina populace neví, odkud tento název pochází.
BONY
Bon (z německého der Bon – poukázka) byla poukázka, jakými se platilo zahraniční nebo luxusní zboží ve speciálních prodejnách Tuzex. Bony bylo možné oficiálně získat pouze při povinné výměně za valuty. Bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR.
Lidé, kteří neměli přístup k valutám, mohli koupit bony pouze na černém trhu od nelegálních překupníků – tzv. veksláků. Oficiálně měl jeden bon hodnotu jedné koruny. Na černém trhu se 1 bon v osmdesátých letech 20. století prodával přibližně za 5 Kčs.
Zdroj: ČT, Český rozhlas, YouTube, archiv Retro muzeum Brno, Nanovo, Novoretro, SocíkStyl Blog, FCB Retrománie, Retro poklady