PŘÍBĚH BRNĚNSKÉ SPARTAKIÁDY
Embedded Files
Výstava FENOMÉM SPARTAKIÁDA se blíží!
JAK TO VŠECHNO ZAČALO?
JAK TO VŠECHNO ZAČALO?
Hostinec u Pulkrábků (u Němců), který byl sídlem DTJ Lassalle v Medlánkách. Hybnou silou jednoty byly rodiny Antonína Večeřu, Františka Králíka, rodina Matalova, Svobodova a Papáčkova.
Cvičitelé DTJ a členové výboru v Medlánkách, rok 1913
Kolébkou dělnické tělovýchovy se stalo Brno. V roce 1894 byl v Juliánově založen první český dělnický tělocvičný spolek Lassalle, po něm následovaly Královo Pole (1894), Husovice (1895), Židenice a Líšeň (1896). V roce 1897 došlo k vylučování sociálních demokratů ze Sokola v důsledku nacionalistických štvanic proti postoji českých sociálně demokratických poslanců, kteří na říšské radě vystoupili s tzv. protistátoprávním prohlášením. V souvislosti s tím došlo k zakládání dělnických tělocvičných jednot (DTJ), které byly budovány na třídním principu a měly získat a vychovávat mládež k boji za socialismus. V roce 1903 byl pak vytvořen ústřední orgán - Svaz DTJ.
Slavnosti mládeže Dělnických tělocvičných jednot v Praze
FDTJ A MANINSKÁ SPARTAKIÁDA
FDTJ A MANINSKÁ SPARTAKIÁDA
Jiří František Chaloupecký, sociální demokrat, železničář, zakladatel levicové Federace dělnických tělovýchovných jednot a iniciátor Maninské spartakiády. Kromě jím vymyšleného názvu „spartakiáda“ byl i autorem pozdravu „Práci čest“.
Nové organizace zakusily pronásledování od rakouských úřadů. Po vzniku samostatného státu začaly DTJ sdílet podobný osud jako sociálně demokratická strana, pod jejímž vedením začalo hnutí nastupovat cestu spolupráce s buržoazií. Jako ve všech organizacích pod vlivem sociální demokracie, tak i v DTJ začal probíhat krystalizační proces, který zesílil po prohrané prosincové generální stávce v roce 1920. Rozkol v dělnické tělovýchově způsobili ti, kteří přešli na pozice reformismu a začali vylučovat zastánce třídně socialistické výchovy dělnické mládeže.
V důsledku toho došlo v Praze 8.května 1921 k vytvoření Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ), které se staly okrajovou organizací právě vznikající KSČ. V neuvěřitelně krátké době uspořádala nová organizace v Praze slavnou Maninskou federální olympiádu (spartakiádu), která ukázala sílu a odhodlanost nového hnutí. Koncem prosince 1921 se pak konal v Praze ustavují sjezd FDTJ, který položil pevné základy revolučního dělnického tělovýchovného hnutí.
Slavnosti mládeže Dělnických tělocvičných jednot v Praze
Kroje a cvičební úbory cvičenců a cvičenek sdružených v FDTJ
Stanovy FDTJ
Šatny pro cvičence - Praha Maniny
Dělnická spartakiáda Praha Maniny 1921
Dělnická spartakiáda Praha Maniny 1921
Dělnická spartakiáda Praha Maniny 1921
BRNO A JEHO PRVNÍ SPARTAKIÁDA
BRNO A JEHO PRVNÍ SPARTAKIÁDA
Již uprostřed nadšení v době Maninské spartakiády vznikla myšlenka uspořádat podobnou akci FDTJ také v Brně. Ustavují sjezd FDTJ potvrdil konání brněnské spartakiády v roce 1922. Zatímco Maniny byly kolébkou hnutí, měla být brněnská spartakiáda koncipována jako velká jednotná manifestace růstu a životaschopnosti. Brno bylo vybráno také proto, že bylo místem, kde došlo k založení dělnické tělovýchovy, byly zde silné FDTJ a bylo mohutným střediskem dělnické třídy. Již necelý měsíc po založení FDTJ se konalo v Králově Poli 5.června 1921 první veřejné cvičení II. okresu FDTJ, spojené s průvodem městem. Policejní ředitelství v Brně hlásilo 7.září 1921 zemské správě politické v souhrnné zprávě o komunistickém hnutí, že komunisté získali v Brně v dělnické tělovýchově naprosté vítězství.
Brněnská spartakiáda však měla být nejen velkou manifestací dělnické třídy, ale zároveň i protiváhou orelského sletu v srpnu 1922. Policie byla o přípravách informována již na přelomu roku 1921/1922. V první polovině ledna 1922 ohlásil policejní konfident, že spartakiáda proběhne v červenci až v v srpnu ve stejnou dobu jako orelský slet, v době dělnických dovolených v Králově Poli, poblíž Antoníčka na hřišti německých fotbalistů (SK Vorwats).
Na stavební úpravy se počítalo v době narůstající krize s využitím nezaměstnaných, v sobotu a v neděli se měly práce konat zdarma. Na zajištění finančních potřeb měly FDTJ přispět podle počtu členstva 100 - 300 Kč.
Plakát ke sletu v roce 1922 v Brně
Pohlednice ke sletu Orelstva v roce 1922 v Brně
5.února 1922 došlo k dočasnému ustavení východní provincie FDTJ pro Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus se sídlem v Brně, kde byla zřízena také spartakiádní rada. Počítalo se s umístěním cvičiště za Lužánkami, kde FDTJ propůjčil pozemek spolek profesorů. Proti tomu však zasáhla městská rada, jelikož šlo o obecní pozemek, a zapůjčení rázně zamítla.
Nakonec byl získán prostor bývalého vojenského cvičiště za Lužánkami a 1.dubna požádala spartakiádní rada policejní ředitelství o povolení spartakiády v době od 6. do 15.sprna 1922 za účasti cvičenců z celé republiky, spojenou s průvodem a táborem lidu 13.sprna.
Policejní ředitelství však 21.dubna odepřelo uskutečnění s tím, že "odbývání této slavnosti by bylo veřejné bezpečnosti nebezpečné". Ve zdůvodnění se dále uvádělo, že v těchto dnech bude slet Orelstva, které požádalo dříve a obsadí svými návštěvníky veřejné budovy. Konání obou akcí by prý přineslo možnost třenic a jitření mezi obyvatelstvem. Na 13.8. prý chystají také Orlové průvody. Skutečnost však byla poněkud jiná. Orlové měli cvičit v Pisárkách a navíc cvičenci byli odkázáni na ubytování a stravování v dělnických rodinách nebo v dělnických okrajových čtvrtích.
Pravou skutečnost odhaluje vnitřní informace téhož policejního ředitelství, kde se uvádí, že jde naopak o příhodný termín, poněvadž 13.8. je neděle a 15.8. svátek a navíc názor, že "veřejná bezpečnost by nebyla dle našeho názoru nikterak ohrožena pořádáním obou sletů týž den".
Zákazem byla sledována zřejmá snaha překazit konání a znechutit organizátory. Vládní orgány s politickými odpůrci se spojili proti FDTJ a snažili se znemožnit organizaci této akce, o které věděli, že nebude jen tělovýchovnou slavností, nýbrž i mohutnou manifestací proti snahám reakce a za požadavky dělníků. Orelský slet měl být záminkou k zákazu spartakiády.
Policejní relace o budování stadionu brněnské spartakiády (3 strany).
FDTJ se však rozhodla uskutečnit svůj cíl za všech okolností. Definitivně bylo vybráno velké prostranství za Lužánkami (dnes sportovní prostor stadionu), vroubené řadou činžáků a polí, které poskytovalo důstojný rámec velké slavnosti.
Přípravy musely být uspíšeny a již koncem dubna se rozběhly práce. Nedostatek finančních prostředků (k dispozici bylo pouze 250 000Kč) způsoboval, že se rozsáhlý stadion budoval převážně neplacenou brigádnickou prací. Tisíce nadšenců pracovalo postupně na úpravě terénu, kde bylo nutno značný kus zeminy rozkopat a srovnat. V neděli 30.dubna připravovalo terén propůjčeného pozemku 500 osob. Prvomájová manifestace na Zelném trhu proběhla také ve znamení protestu proti zákazu spartakiády. Práce probíhaly pod neustálým dohledem policie. Policejní agenti hlásili, že 6.5. pracovalo 370 osob, v neděli 7.5. dopoledne 500 osob a odpoledne 800 osob. O týden později vyhrávala budovatelům stadionu hornická kapela z Rosic. Práce pokračovaly i v dalších týdnech, v červnu zejména tesařské na vybudování tribun.
Tesařské práce na stadionu za Lužánkami rok 1922
Práce na úpravě terénu na stadionu za Lužánkami rok 1922
Práce na budování stadionu za Lužánkami rok 1922
Letecký snímek stadion Lužánky
Při nové žádosti počátkem května ohlásila rada spartakiády náhradní termín pro konání spartakiády 5.- 9.července 1922. Nebylo to náhodně volené datum. Uskutečnění ve dnech Husových oslav mělo vyznít jako přihlášení k pokrokovým myšlenkám husitství.
Policejní ředitelství ve druhé polovině května povolilo spartakiádu a počátkem června dodatečně i konání tábora lidu a průvodu městem.
Zároveň již probíhaly od konce května zkoušky na spartakiádu v okresech. 28.června odbývala brněnská FDTJ na stadionu zkoušku na slavností alegorickou scénu, zaměřenou proti kapitalismu a buržoazii a na vítězství socialismu.
Titulní strana Zpravodaje spartakiády v Brně (č.4)
Ani povolení spartakiády policejním ředitelstvím neznamenalo konec překážek. Další se vyskytla ze strany ministerstva dopravy. Správa drah sice schválila mimořádné vlaky ("dobytčáky"), ale mimotarifní slevy pro výpravy byly nepatrné, takže pro cvičence byla účast na slavnosti značně prodražena. Pro slet Orlů byla stanovena 50% sleva pro jednotlivce a 60% sleva pro výpravy zvláštními vlaky.
Také policie a četnictvo se na spartakiádu patřičně "připravilo". K udržování "klidu a pořádku" bylo večer 4.července k dispozici mimo policii 50 četníků, 5.7. ráno 100 a večer 8.7. v četnických kasárnách 200 četníků, koncentrovaných z celé Moravy. Tlustý spis svědčí o tom, že policie bedlivě sledovala příjezd každého vlaku i každé skupiny.
Hlášení příjezdu zvláštních vlaků na spartakiádu
Židenice kasárna
Hlášení příjezdu zvláštních vlaků na spartakiádu
Brožura Hudba ke cvičení dorostu
Brožura Hudba ke cvičení žen
KULTURNÍ PROGRAM V DOBĚ KONÁNÍ SPARTAKIÁDY
KULTURNÍ PROGRAM V DOBĚ KONÁNÍ SPARTAKIÁDY
Tělovýchovné slavnosti byly provázeny bohatým kulturním programem. Již 4. července byla v Husovicích pronesena přednáška "Mistr Jan Hus".
5. července se konala na počest zahraničních hostů akademie v sále na Cejlu 52. Uspořádala ji Dělnická beseda (Proletkult) a na programu byla revoluční poezie (A. Macek, Majakovského Levý pochod, Revoluce F. Freiligratha - německy). Následovala hudební část (P. I. Čajkovskij, Zd. Fibich, Antonín Dvořák, B. Smetana, Jar. Křička).
O den později byly uspořádány recitační a pěvecké akademie v Brně, Králově Poli, Husovicích, Židenicích, Juliánově, Komárově atd. Na pořadu akademie v Brně byl např. L. Janáček, P. Křižkovský, A. Dvořák, B. Smetana a básně Josefa Hory a S. K. Neumanna. Dramatický odbor Proletkultu uspořádal divadelní představení hry Maxe Habeho - Proud.
7. července se konala slavnostní tělocvičná akademie ve Varieté a v sále Dělnického domu na Marxově 8 (dnešní ulice Spolková) předvedl Proletkult tři aktovky A. P. Čechova (Četba, Medvěd, Nabídka k sňatku).
Večer antických soch 8. 7. ve Varieté uvedla spisovatelka Marie Majerová, která připomenula: "Tak jak Spartakus usiloval v antickém světě o osvobození otroků, tak novodobí Spartakovci usilují o osvobození proletáře - otroka".
Jedna z řady slavnostních akademií na počest kladenských návštěvníků, kteří přijeli ve velkém počtu zvláštním vlakem byli ubytováni v rodinách v Maloměřicích a Obřanech, se konala 8. 7. na zahradě Dělnického domu v Maloměřicích za účasti úředně uváděných 1000 osob. Hlavním řečníkem byl generální tajemník KSČ Antonín Zápotocký, který vyslovil přesvědčení, že dělnictvo přes porážky dosáhne komunistických ideálů.
Týž den proběhla ještě celá řada besídek na různých místech Brna.
Na rozloučenou s hosty provedl 9. 7. Proletkult divadelní představení Gogolovy Ženitby v Dělnickém domě na Marxově 8 (dnešní ulice Spolková).
Slavnostní večírek 6.7. 1922 Brno
Pro účely spartakiády byl zhotoven i umělecký plakát, jehož autorem byl akademický malíř František Süsser, zvláštní pohlednice a byly vydávány různé tiskoviny, především Zpravodaj Spartakiády v Brně a Slavnostní sborník. Vyrobeny byly také zvláštní odznaky.
Titulní stránka Slavnostního listu
Pohlednice vydaná ke spartakiádě
Brněnská spartakiáda 1922 - plakát F.Süssera (1922)
PROGRAM BRNĚNSKÉ SPARTAKIÁDY 1922
PROGRAM BRNĚNSKÉ SPARTAKIÁDY 1922
Dámský cvičební úbor DTJ
Dámský cvičební úbor DTJ
Finanční prostředky pro konání tak mohutné akce byly velmi omezené. Vlastní program byl koncentrován do 4 dnů. Vždyť to nebyla jen veřejná cvičení, ale i tělovýchovné besídky, kulturní program, koncerty, divadelní představení, přednášky, průvody, tábor lidu i zábavné programy, výlety (např. 7.7. se uskutečnil zájezd do Moravského krasu a na Macochu).
Přezka DTJ dorost
Úterý 4. a ve středu 5. července probíhalo vítání zahraničních hostů, příslušníků sovětské mise v Praze a hostů z USA.
Čtvrtek 6. 7. začal hlavní program. Po dopoledních zkouškách vystoupilo odpoledne žactvo a dorost.
Pátek 7. 7. ráno proběhly závody mužů a dorostu
Sobota 8. 7. ráno zkoušky a odpoledne cvičení dorostu a dospělých.
Neděle 9.7. samotné vyvrcholení slavností. Ráno proběhly ještě zkoušky, pak přípravy a manifestační tábor lidu a po něm následoval průvod městem a odpoledne masové cvičení.
Hlavním programem byla samozřejmě tělocvičná cvičení. FDTJ si vybudovala cvičiště obdélníkového tvaru se dvěma tribunami. Třetí tvořil přirozený severozápadní svah cvičiště. Vlastní tělocvičný program zahájilo ve čtvrtek 6. července postupně 5000 cvičenců (žáků, žákyň, dorostenců a dorostenek) a 200 Spartakových skautů, kteří působili jako zdravotnická služba. Počet diváků byl podle policejního odhadu 7000 a sama tendenční zpráva uváděla, že výkony cvičenců byly slušné.
V sobotu 8. července se konalo cvičení 140 dorostenců a 1500 dorostenek, dále 120 mužů 2. okresu (Brno) nastoupilo k pochodovému cvičení, 56 mužů 29. okresu k rohování a 3386 mužů k prostným.
Sobotní cvičení zakončila slavnostní alegorická scéna o porážce reformistů a vítězství revoluce, jejímž autorem byl básník Josef Hora. Policie odhadovala účast diváků na 8000, deník Rovnost na 10 000.
Skupinová fotografie cvičenců 1922
Tábor na náměstí Svobody Brno 1922
Tábor na náměstí Svobody Brno 1922
Nejvýznamnějším dnem celých slavností byla neděle 9. července 1922.
Ráno proběhla ještě zkouška cvičenců na stadionu. Poté se začaly na sedmi místech Brna shromažďovat účastníci spartakiády, kteří se v dílčích průvodech a s hudbou odebrali na náměstí Svobody. Tábor lidu byl zahájen v 10 hodin a k mase účastníků promluvila ze tří improvizovaných tribun (nákladní auta) řada řečníků. Po projevech v 11 hodin začal slavnostní průvod městem, který směřoval od Králova Pole přes vlakové nádraží, Masarykovu ulici na náměstí Svobody a dále přes Rašínovu , Lidickou až na stadion Lužánky. Počet účastníků průvodu odhadovala policie přes 10 000.
Slavnostní průvod na stadion
Mohutné odpolední cvičení bylo zahájeno v 15 hod. Na cvičišti cvičilo postupně podle policejní informace 1500 dorostenců, 198 mužů s kladivy, 1500 dorostenek, 120 starších členů (mezi nimi jeden 73 letý muž z Líšně), 180 mužů s palcáty, 1840 žen a konečně 3376 mužů.
Závěr cvičení tvořilo 50 cyklistů. Sama policie hodnotila nástup i cvičení mužů a dorostenců jako velmi dobré a žen jako dobré. Deník Rovnost uváděl na 30 000 diváků, úřední odhad byl 20 000. Závěr vystoupení mužů byl přerušen vichřicí a mračny prachu. Hlavní cvičení na stadionu bylo tedy ukončeno v 18.30 hod. Na rozloučenou byla uspořádána opět řada akademií, zábav a kulturních večerů po celém Brně.
Cvičení dorostenek 1922
Nástup mužů 1922
Cvičení žáků 1922
Cvičení mužů 1922
Cvičení žen 1922
Královopolský oddíl FDTJ, který cvičil s kladivy
Cvičení mužů 1922
NÁVŠTĚVNOST
NÁVŠTĚVNOST
Podle policejních hlášení přijelo zvláštními vlaky do Brna na spartakiádu 22 080 účastníků. Skutečné číslo mimobrněnských účastníků bylo pravděpodobně podstatně vyšší. Z bližšího okolí měli účastníci možnost dopravit se na spartakiádu i jiným způsobem.
Brněnské vlakové nádraží 1922
CO SE PSALO V NOVINÁCH?
CO SE PSALO V NOVINÁCH?
Rudé právo 2.7.1922
Hlas lidu 1922
Rašple číslo 8/1922
Vůle lidu pracujícího 26.5. 1922
Moravská orlice 11.7.1922
Měsíčník Eva 10/1922
Národní listy 12.7. 1922
Moravská orlice 11.7.1922
Lidové noviny 11.7. 1922
ZÁVĚR
ZÁVĚR
Brněnská (či moravská) spartakiáda se spolu s Maninami a lidovými a sportovními slavnostmi v Praze v roce 1936 staly nejvýznamnějšími akcemi tělovýchovy mezi oběma válkami.
Vystoupení připravené v tak krátkém čase nebylo samozřejmě bez drobnějších organizačních nedostatků.
Význam spartakiády byl i posílení sebevědomí mladého hnutí v tom, že brněnská dělnická třída poprvé uvítala desetitisíce příslušníků proletariátu z jiných konců státu. Poprvé v Brně dokumentovala masa dělnické mládeže své odhodlání, kázeň a sílu. V dokumentech je otištěno hodnocení cvičení Rovností, stranickým deníkem. Sama policie však musela v hlášení a závěrech o spartakiádě uvést, že světlými body spartakiády byly výkony cvičenců, tábor lidu a veřejný průvod městem. Přiznávala také, že zvlášť dobře bylo postaráno o zaopatření dětí.
Pro revoluční dělnické hnutí však vedle samotného úspěchu mohutné manifestace je brněnská spartakiáda památná ještě jinak. Zavedla poprvé do praxe nejen tělocvičné, nýbrž i stranické proletářský pozdrav "Práci čest", jehož autorem byl Jiří František Chaloupecký, který se však již spartakiády nedožil.
Brněnská spartakiáda znamenala slibný nástup do další práce, neboť koncem roku 1922 měly FDTJ 106 108 členů, z toho 23 532 průmyslových dělníků.
Jiří František Chaloupecký
Jiří František Chaloupecký - pohřeb
Jiří František Chaloupecký - pohřeb
Jiří František Chaloupecký - pohřeb
Page updated
Google Sites
Report abuse