Na konci roku 1925 se na Strahově rozběhl čilý ruch – začaly úpravy terénu a samotná stavba stadionu. Stát zajistil srovnání terénu, zatímco město Praha přispělo na výstavbu cest, kanalizace a vodovodu. Celkové náklady se vyšplhaly k tehdy ohromující částce téměř 13 milionů korun.

Sletový výbor Sokola z vlastních prostředků financoval dřevěné tribuny, šatny a další nezbytné budovy. Každý den proudily na staveniště stovky zvědavých Pražanů, aby sledovaly, jak stavba roste doslova před očima.

Nepřehlédnutelnou dominantou se stala monumentální Brána borců, široká neuvěřitelných 60 metrů. V areálu nechybělo ani 355 lóží – a vstupenka do jedné z nich, za 220 korun, slibovala opravdový zážitek.

Na pět dnů roku 1927 se Strahovský stadion proměnil v pulzující centrum dělnického sportu. Hostil II. dělnickou olympiádu – velkolepé setkání dělnických sportovních spolků, které přilákalo i sportovce z Anglie, Belgie, Francie, Rakouska, Německa a dalších zemí. Atmosféra byla plná solidarity a mezinárodního přátelství. Dělnická olympiáda vznikla jako alternativa k oficiálním olympijským hrám a její poslání bylo jasné – přiblížit sport širokým vrstvám dělnictva a nabídnout protiváhu „buržoazním“ hrám, jež byly pro mnoho lidí nedostupné.

Na podzim téhož roku dostal stadion zcela jinou roli. V září 1927 byla jeho obrovská plocha svěřena Zemské jednotě hasičské. Podle smlouvy s ministerstvem zdravotnictví ji hasiči získali k užívání na 55 týdnů. Po uplynutí této doby se měl stadion vrátit zpět svým původním účelům. Po celý rok tak Strahov patřil tréninkům, soutěžím a přehlídkám hasičů, kteří využívali každého metru plochy k výcviku a ukázkám své připravenosti.

2. září 1929 se Strahovský stadion proměnil v obrovské filmové ateliéry. Vyrostly zde kulisy Pražského hradu z dob knížete Václava i staroboleslavského hradiště. Natáčel se velkofilm Svatý Václav v režii Jana Stanislava Kolára, se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli.

Šlo o největší filmové stavby v Evropě té doby – jejich realizace si vyžádala 120 000 metrů juty, 35 vagónů dřeva, 6 tun hřebíků a 12 tun barev. Pro herce a komparz bylo ušito 120 kostýmů pro sólisty a přes tisíc kostýmů pro davové scény. Filmový štáb měl stadion k dispozici zdarma po celý rok.

V lednu 1931 spatřil světlo světa výsledek veřejné soutěže na podobu nového Strahovského stadionu. Ze sedmi zaslaných návrhů porota vybrala ten vítězný – architekta Aloise Dryáka, který se stal autorem konečné úpravy území bývalých strahovských lomů pro účely tělovýchovy.

Dryák při návrhu svého životního díla zúročil bohaté zkušenosti z projektů sokolských cvičišť a stadionů. Jeho vize nebyla jen architektonickým počinem, ale i manifestem kulturní vyspělosti a tělesné zdatnosti malého národa s velkými ambicemi.

Mezinárodní motocyklové závody na ploché dráze, pořádané Motosekcí Autoklubu RČS, se konaly v neděli 14. května a přilákaly do hlediště 50 000 nadšených diváků. Na startu se představilo 70 jezdců, kteří nabídli strhující a napínavý průběh závodu.

Hrdiny dne se stali K. Fuglein z Norimberku, L. Killmeyer z Vídně a Láďa Nerad z Prahy, jak hlásaly titulky všech tehdejších novin. Publikum sledovalo jejich souboje s napětím a nadšením, které dodnes zůstává součástí legendy strahovské ploché dráhy.

V roce 1935 se Strahovský stadion postupně proměnil v moderní sportovní areál – byly zde postaveny čtyři železné stožáry na reflektory, které umožnily pořádání večerních akcí. V průběhu roku hostil řadu významných událostí: od I. celostátního sjezdu katolíků ČSR konaného od 27. do 30. června, přes Mistrovství světa ve střelbě lukem od 11. do 17. srpna, až po napínavé závody IV. Velké ploché dráhy 8. září. Významným milníkem bylo 15. září, kdy se na stadionu poprvé hrál fotbal – utkání mezi Spartou a Ferencvárosem, ve kterém Sparta slavila triumf ve Středoevropském poháru, přilákalo davy nadšených fanoušků a stalo se dalším symbolem univerzálního využití tohoto ikonického sportoviště.

Když zemřel prezident T. G. Masaryk, celé Československo zarmoutil odchod člověka, který se stal symbolem demokracie a státnosti. Davy lidí toužily vzdát poslední poctu a uklonit se u jeho rakve. Strahovský stadion byl určen jako hlavní shromaždiště – tisíce občanů se zde sešly, aby společně uctily památku prezidenta. Odtud se zástupy postupně přesouvaly směrem na Pražský hrad, nesoucí kytice, symboly úcty a vlajky.

U příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera 20. dubna 1939 se na Masarykově stadionu na Strahově konala velkolepá německá vojenská přehlídka. Akce byla mimořádně okázalá a doprovázela ji i přítomnost Luftwaffe, která předvedla svou sílu a přesnost. Přehlídku osobně vedl generál pěchoty von Schwedler, velitel IV. armádního sboru, a její průběh byl pečlivě organizován tak, aby demonstroval vojenskou disciplínu a moc tehdejší německé armády. Stadion se na tento den stal místem masové exhibice a symbolickým prostorem, kde se prolínaly politické a vojenské cíle okupantů.

V září 1941 se Strahovský stadion stal dějištěm významné sportovní události – I. Velkých národních štafet, mistrovství v bězích štafetových. Zúčastnily se jich nejlepší kluby z celé země a program zahrnoval štafety pro muže, ženy, dorost i žactvo. Rekordní počet startujících, vysoká návštěvnost a výborné výkony závodníků byly hlavními charakteristikami této akce. Každý závod sledovalo přibližně 5000 diváků.

11. a 12. září se na Strahovském stadionu konaly „Dny mládeže“, které organizoval centrální úřad tzv. Kuratorium (vznik v roce 1942). Jeho cílem bylo :

"Vytvořit třetí výchovný faktor, doplnit působení rodiny a školy a dohnat vše, co bylo považováno za zanedbané k posílení a vyzbrojení mládeže."

 Stadion se na dva dny proměnil v místo masových shromáždění a prezentace idejí, přičemž program akce byl koncipován tak, aby působil nejen edukativně, ale i působivě na velké množství mladých účastníků.

V říjnu 1945 se Strahovský stadion proměnil v dějiště velkolepé vojenské přehlídky, která přilákala tisíce diváků a připomněla sílu a disciplínu ozbrojených složek. Kromě ní hostil stadion i prestižní fotbalové utkání mezi reprezentacemi Anglie a Československa, jedno z nejvýznamnějších sportovních klání roku, které přilákalo nadšené příznivce a potvrdilo univerzální využitelnost stadionu pro nejrůznější akce.

V srpnu se zde konalo Mistrovství Československa mužů v lehké atletice, na němž se objevil i Emil Zátopek, tehdy ještě na počátku své legendární kariéry. Svými výkony potvrdil vzrůstající formu a talent, který ho později proslavil po celém světě, a stadion se tak stal svědkem prvních krůčků budoucí atletické ikony.

Strahovský stadion však nebyl využíván jen ke sportu. V květnu roku 1945 sloužil jako internační tábor č. 10, určený pro pražské Němce a vojáky Wehrmachtu. Na ploše stadionu bylo internováno 5 000 až 8 000 lidí, což z něj učinilo symbol dramatického období a přechodného využití tohoto monumentálního sportoviště v poválečných měsících.

V roce 1947 se na Strahovském stadionu v Praze konaly významné atletické závody. Emil Zátopek zde zvítězil v závodě na 5 km, což byl jeden z jeho prvních velkých úspěchů. Václav Balšán (na fotografii vlevo) na Strahově triumfoval v závodě na 10 000 metrů chůze, přičemž jeho výkon znamenal překonání světového rekordu.

Současně se na Strahově uskutečnil Den radosti a bratrství – velkolepá slavnost pořádaná ve spolupráci se sokoly a členy dělnických tělovýchovných jednot. 

Na Strahovském stadionu se konala již XV. Velká plochá dráha, které se zúčastnili špičkoví světoví závodníci, mezi nimi Švédové Fransson, Lindholm a Jansson či Angličané Bishop a Craighead.

V roce 1949 se stadion stal také dějištěm mezinárodního fotbalového utkání mezi Československem a Rumunskem.

25. září téhož roku se navíc uskutečnila slavnostní oslava pátého výročí Bitvy u Dukly, připomínající statečnost československých vojáků.

Dne 15. září 1951 padl na stadionu nový světový rekord – Emil Zátopek uběhl 20 km za 1:01:16, čímž starý rekord překonal o 84 sekund.

Ve stejný den se za účasti prezidenta Klementa Gottwalda konala přehlídka armády Československé republiky. Součástí programu bylo sportovní odpoledne vojska a Armádní sportovní hry, které spojily soutěživého ducha s vojenskou slavnostní atmosférou.

Na Strahovském stadionu se konalo mezinárodní atletické utkání, během kterého padl jeden evropský a čtyři domácí rekordy. Mezi hvězdné výkony patřil vrh koulí Jiřího Skobly (17,31 m) a hod oštěpem Dany Zátopkové, tehdy nejlepší na světě. 

Další akcí na stadionu, byla také slavnostní přehlídka Lidových milicí.

První celostátní spartakiáda se konala 23. června 1955 a byla pojata jako vyvrcholení oslav desátého výročí osvobození Československa Rudou armádou. Součástí programu byly lyžařské závody, šachové soutěže, štafetové přebory a další zimní sportovní disciplíny.

Celkem se uskutečnilo 311 okresních a 28 krajských spartakiádních vystoupení. Hlavní program sestával z 29 skladeb, na nichž se předvedlo více než 1 690 000 cvičenců. Pro účastníky bylo vyrobeno 900 000 párů tenisek, 600 000 tílek, stejný počet trenýrek a kalhot a 70 000 sukének. Stadion disponoval celkem 65 šatnami, aby pojmul všechny účastníky.

Vyvrcholením oslav 9.května byl II.závod vítězství. Bohatý program přilákal na strahovský stadion 170.000 diváků. Ve 14:30 zazněl výstřel a na stadion vjeli vlajkonoši a trubači. 

Zakončením závodu byl seskot vojenských a svazarmovských výsadkářů. Celý stadion ztichl, když letěli sedm vteřin volným pádem a teprve po otevření všech tří padáků se ozvala bouře potlesku.

Na stadionu byla nově vytvořena zvuková síť pro chystanou spartakiádu. Na ploše 350 000m2 bylo 3400 reproduktorů, které se 44 mikrofony spojovalo 60km drátů a kabelů. Pracovníci n.p. Tesla získali za svou důmyslnou a přesnou práci obdiv i v zahraničí.

Do centrální místnosti rozhlasového zařízení, která byla na stadionu , vedly všechny linky z cvičební plochy, tribun, šaten i nástupišť.

Stadion byl opět svědkem Závodu vítězství a zároveň přivítal atlety na lehkoatletickém mistrovství ČSSR. Součástí programu bylo i pochodové cvičení, jehož cílem bylo přilákat více dětí a dorostu ke sportu. Jasně stanoveným cílem pochodu byl Strahovský stadion.

V roce 1963 se na ploše stadionu obnovila umělá překážka na mezinárodní terénní závod družstev spřátelených armád. Můstky, pískoviště, xylofóny i proslulý "velbloud" u severní tribuny, to vše čekalo na závodníky. V témže roce se na stadionu konal Motocyklový závod a 1.kolo mistrovství světa na plochých drahách.

Na Strahovském stadionu se uskutečnila již III. celostátní spartakiáda. První programové odpoledne neslo poetický název „Zpěv míru“, druhé pak bojovně znějící „Vítězství patří nám“.

Stadion zaplnily nové silné poválečné ročníky – takzvané „Benešovy děti“, které dodaly hromadným vystoupením nebývalou energii. Nejvíce to bylo patrné u mužských skladeb, kde tisíce cvičenců nastoupily v červených garibaldiovských teplákách, bílých tričkách „Vasil“ a keckách. Do cvičení se celkově zapojilo více než 1 721 000 cvičenců.

Zajímavostí bylo, že ještě na této spartakiádě nastupovala i řada starých sokolů. Na svých úborech hrdě nosili znaky XI. všesokolského sletu z roku 1948. A i když vše bedlivě sledoval prezident republiky Antonín Novotný, nikdo pořadatelům nebránil, aby tento symbol Sokola ve vzletu na svých úborech ponechali.

Rok 1967 přinesl Strahovskému stadionu zásadní proměnu. Rozsáhlá rekonstrukce vtiskla monumentální stavbě novou energii – ve východní tribuně vyrostly moderní tělocvičny, plavecký bazén i sauna. Náklady se vyšplhaly na tehdy ohromujících 52 milionů Kčs.

O rok později byly dostavěny i boční oblouky, které spojily východní tribunu a přinesly dalších 24 000 míst k sezení. Stadion tak získal ještě mohutnější tvář. V atmosféře Pražského jara se dokonce diskutovalo o jeho přejmenování na Stadion dr. Miroslava Tyrše a plánoval se i velkolepý XII. všesokolský slet, který měl symbolicky obnovit tradici Sokola.

Podle plánů měla být rekonstrukce dokončena do konce roku 1969. Stavební podnik Vojenské stavby chtěl stadion předat dokonce dříve, aby se spartakiáda v roce 1970 mohla odehrát už v novém prostředí. Jenže srpen 1968 a vpád vojsk Varšavské smlouvy vše změnil.

Spartakiáda 1970 byla zrušena a Strahov se stal svědkem jiné, složité kapitoly československých dějin. Rekonstrukce však pokračovala a dala stadionu jeho podobu, jak ji známe dodnes.

Na podzim 1974 se Strahovský stadion rozezněl slavnostním zapálením ohňů, které symbolicky otevřelo přípravy na nadcházející spartakiádu. Tento obřad nebyl pouhou ceremonií — ohně představovaly symbol naděje, jednoty a užívání sportu jako kulturního i politického nástroje.

Nový vrtulník Fa 223-1 byl poprvé předveden na Strahovském stadionu zástupcům československého vojenského letectva a jugoslávské vojenské delegaci. Dne 7. července s ním pilot František Janča uskutečnil historicky první noční přelet vrtulníkem nad územím Československa.

Stroj byl později předán letectvu Sboru národní bezpečnosti, kde jej převzal major Němeček. Vrtulník nesl označení OK-BZX a byl nasazován k celé řadě úkolů – od běžného provozu až po neobvyklé mise, například při likvidaci mandelinky bramborové, tehdy považované za velkou hrozbu zemědělství.

V těchto letech se na stadionu prakticky nekonala žádná větší akce. Stadion se připravoval na další spartakiádu.

V těchto letech se Strahovský stadion připravoval na další spartakiádu. Velkolepé akce na jeho ploše ustoupily do pozadí a hlavní roli převzaly opravy a údržba. Teprve rok před slavnostním zahájením se práce rozběhly naplno – na pomoc při zvelebování stadionu dorazili i brigádníci, aby mu dali nový lesk pro nadcházející událost.

Po skončení spartakiády se opět rozběhly přípravy na tu příští. Bylo mezitím zbudováno na ploše stadionu 20 tenisových hřišť a velké univerzální hřiště, část hřiště sloužila karavaningu.

Pro rok 1990 se plánovalo ve velkém: schválené investice v řádu milionů korun měly stadion proměnit a připravit na další velkolepé vystoupení. Obnovily se rozvody elektřiny, připravoval se telekomunikační systémy pro rozhlas a televizi. Podzemní reproduktory se opravovaly, v prostor u jižní brány vyrostla stavba ubytovny se sedmdesáti lůžky a restaurace. 

Osud však zasáhl – události roku 1989 přepsaly plány a spartakiáda 1990 se už již na stadionu nekonala.

V září 1991 se v Praze poprvé konal Mezinárodní truck a country festival. Velkou atrakcí byl mimo jiné mechanický býk, všudypřítomní indiáni a kovbojové. Na akci dorazilo také přibližně 70 nákladních trucků.

Ve stejném roce se stadion proměnil v největší kemp v Československu. Na akci Pre-rally FICC se sjelo celkem 500 karavanů a 1057 účastníků ze 16 zemí.

V sobotu 4. září 1993 v 18 hodin, odstartoval na pražském Strahově benefiční trojkoncert, jehož výtěžek byl určen Ekumenické diakonii (tj. sdružení organizací sloužících bližním v nouzi) Na Little Angels, Billyho Idola a Bon Jovi přišlo cca 25 tisíc fanoušků.

Ve stejném roce byl stadion svědkem premiéry, konal se zde poprvé ve východní Evropě 1.POLO GOLD CUP - jezdecké pólo na koních. Konal se zde však i Rallyecross v rámci závodů Sunny cup, kde byl speciálně upraven povrch s betonovými úseky.

• V roce 1995 zde sloužil bohoslužbu slova papež Jan Pavel II. pro zástupy věřících za účasti předních vládních představitelů v čele s prezidentem Václavem Havlem a premiérem Václavem Klausem.

• 5.sprna zde Rolling Stones měli svůj další koncert, přišlo na něj 100 000 diváků a samozřejmě nechyběl ani prezident Václav Havel.

• Plocha stadionu se proměnila i na největší výstavní plochu, když probíhala výstava FOR ARCH 95. Na celkem 34 000 m2 byly montované haly, okolní plocha sloužila na prezentac firem.

14. srpna 1997, vystoupila v Praze poprvé legendární irská skupina U2. Gigantickou podívanou, která byla součástí turné PopMart, U2 odstartovali písní MoFo z tehdy nejnovějšího alba Pop. 

Návštěvníky svého PopMartu skupina provedla postupně boxerským ringem, létajícím talířem, diskotékou či kreslenými filmy, aby nechala koncert vyvrcholit zlatým citrónem, z něhož všichni členové sestoupili po schůdkách. Celá show byla promítána údajně na největší obrazovku na světě. Na Strahov přišlo 75 000 diváků.

12. června 2001 ovládl Strahov legendární rockový nářez. Na pódiu se představila kapela AC/DC, před kterou zahřály publikum skupiny Rammstein a Fresh Fabrik. Nechyběly ohromující pyrotechnické efekty – ohně, výbuchy i plamenomety dodaly show nezapomenutelnou atmosféru.

Koncertní areál se otevřel už ve 15 hodin. Pódium mělo úctyhodnou rozlohu 1 500 m². Vstupenky stály 790 Kč na stání a 1 350 Kč na sezení. Do hlediště dorazilo celkem 25 000 diváků.

Rok 2003 se do historie Strahovského stadionu zapsal zlatým písmem. 6. března 2003 byl stadion oficiálně přidán do památkového katalogu a jeho betonové tribuny se tak staly kulturní památkou České republiky.

O pár měsíců později, 23. října 2003, se Strahov opět proměnil v místo slavnostního dění – bylo zde otevřeno moderní Tréninkové centrum mládeže AC Sparta Praha, které se stalo novým domovem pro nadějné fotbalové talenty.