RETRO VÁNOCE 50.-80.léta

Kdy jste naposledy někomu poslali vánoční pohlednici? Možná si to už ani nedokážete vybavit - což je v dnešním světě esemesek a e-mailu celkem pochopitelné. V druhé polovině 20. století ale psaní a posílání vánočních pohlednic patřilo k nezbytným předvánočním rituálům.

Po únoru 1948 začala z vánočních pohlednic mizet křesťanská tématika, kterou začaly nahrazovat zimní motivy. Avšak přetrvávaly ještě obrázky zabíjaček, tradičních vánočních zvyků i betlémské události, zejména v kresbách Mikoláše Alše, Marie Fišerové-Kvechové a Josefa Lady. Jejich tvorba na toto téma byla považována za nejbližší lidovým masám a komunisté ji tolerovali. Faktem je, že křesťanská tématika z pohlednic nikdy zcela nevymizela, byla však výjimečná.

Pohlednicová tvorba 50. let se vyznačovala používáním podřadnějších druhů papíru. Teprve konjunktura 60. let se odrazila i na pohlednicích - objevila se větší nabídka a také byly mnohem kvalitněji vytištěny. Tento výstřelek však stejně jako mnoho jiných skončil v roce 1968.

Komu na Vánoce napsat a na koho nezapomenout? Snadná pomoc. Z útrob sekretáře se vylovila gumičkou převázaná blahopřání, která jsme dostali o Vánocích loňského roku. Slušelo se popřát všem odesílatelům. Dále nebylo vhodné zapomenout na rodinu, s níž jste se seznámili v létě na dovolené na Zlatých píscích v Bulharsku nebo na vzdáleného strýce a tetičku. A ještě muselo zbýt v záloze několik vánočních přání takříkajíc pro všechny případy. To když jste do schránky dostali vánoční blahopřání od někoho, s nímž jste nepočítali. Nebylo nijak zvláštní, když jste si na Vánoce vyměnili třeba stovku blahopřání.

Historie českých vánočních koled sahá až do 13. století. V průběhu let se o českých Vánocích zpívaly jak písně liturgické, tak lidové. Zatímco náboženské koledy opěvují cestu do Betléma, narození Ježíška a starost o jeho život, v obsahu lidových koled bývá zachycena nálada zimního času, veselé lidové muzikantství a jejich poselstvím je popřát lidem všechno dobré: zdraví, štěstí, požehnání, úrodu na poli i hojnost dobytka v chlévě. A s tím si soudruzi po roce 1948 nedokázali poradit. Vadila jim na jedné straně jakákoliv náboženská symbolika, na straně druhé neustále zdůrazňovali význam ,,lidovosti" umění. Vyřešili to po svém. Přibližně v roce 1950 se o Vánocích prakticky úplně přestaly veřejně zpívat koledy. Reakce na nepsaný zákaz byla bouřlivá především v tradičně nábožensky založených oblastech na Moravě. A tak se začaly koledy cenzurovat.

Hrát a zpívat se směly pouze ty, které měly veskrze lidový obsah. Současně dostali autoři populární hudby společenskou objednávku, aby na přání "strany a lidu" složili nové vánoční písně. Místo oblíbených pastýřů, tří králů a andělů se v nich mělo zpívat o vojácích, pohraničnících, údernících a o dědovi Mrázovi. Slušelo se taky poděkovat za současný blahobyt vůdci, generalissimu Stalinovi, nebo alespoň Klementu Gottwaldovi.

A tak zatímco oficiální tiskoviny i rozhlas dělaly propagaci "novým vánočním písním", to, že "Narodil se Kristus Pán", si lidé připomínali na Štědrý večer jen v soukromí. V šedesátých letech se s opravdu novými vánočními písněmi roztrhl pytel a v repertoáru je měl prakticky každý interpret populární hudby. Nejslavnějšími z nich se ale staly pouze dvě: "Vánoce, vánoce přicházejí" autorské dvojice Jaromír Vomáčka- Zdeněk Borovec a "Purpura" semaforské dvojice Jiří Šlitr - Jiří Suchý, obě z roku 1962.

Od konce 60. let je nekorunovaným králem české (nejen) vánoční písně Karel Gott. Už v roce 1969 vydal album Vánoce ve zlaté Praze, po němž následovala další vánoční alba: Bílé vánoce (1982) a Zázrak vánoční (1995).

Nesmrtelné jsou rovněž vánoční melodie, které Karel Gott natočil s Pražskými madrigalisty v Týnském chrámu v roce 1969 pro TV pořad Půjdem spolu do Betléma.

Velký úspěch sklidila také ústřední píseň z filmu Tři oříšky pro Popelku "Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?" (1973). Film je dodnes jedním z nejúspěšnějších vánočních snímků i v německy mluvících zemích.

Karel Gott také pořádal již déle než třicet let pravidelně vánoční turné po České republice a na Slovensku.