VÁNOCE 70.LÉTA

Možná že se poučili z nešťastných 50. let, možná že měli jiné starosti, ale faktem je, že nastupující normalizace 70. let se na oslavě Vánoc nijak výrazně neprojevila. Samozřejmě, že se opět potlačoval duchovní význam narození Ježíše, v režimních tiskovinách se opět objevovaly urážky věřících i křesťanské víry, ale proti nenávistným kampaním 50.let to už byl jen slabý odvar.

Teď se plnily plány pětiletky "na sto a více procent" a Vánoce byly dobrou příležitostí ukázat, že za dárky pod stromečkem a hojnost jídla na svátečním stole může jen "poctivá práce nás všech".

Duchovní poselství Vánoc vystřídal konzum, a to režimu vyhovovalo. Lidé vydělávali mnohem více peněz, než byli schopni utratit, a úspory obyvatelstva vylétly do astronomických výšek. Jednou z mála příležitostí k jejich rozházení byly předvánoční nákupy. Už se nestály fronty na základní potraviny, ale na spotřební zboží. Zákazníci na nějakou tu tisícikorunu nehleděli.

V roce 1973 byla průměrná mzda v ČSSR 2.171 Kčs. Když před Vánoci toho roku přivezli do obchodu se sportovním vybavením několik tisíc páru rakouských sjezdových lyží Fischer za 2.300 Kčs, stály se na ně fronty. Některé zboží bylo možné sehnat pouze za předpokladu, že člověk měl v obchodě známého.

Na předvánoční nákupy se s ROH vyráželo autobusy do NDR, Polska a Maďarska. Například když v roce 1977 nebyla v československých obchodech k mání čočka, tradičně připravovaná na Nový rok, Češi pro ni mezi svátky masově vyrazili za hranice, do NDR, kde ji úplně vykoupili. Běžně se nakupovaly na černém trhu tuzexové poukázky (bony), abyste si mohli v prodejnách Tuzex nakoupit jinde nedostupné západní zboží - elektroniku, džínsy, kosmetiku, hračky i některé potraviny.